Author: Damborský, Milan
Date published: April 1, 2010
Uvod do problematiky
První lídé se usidlovalí ? místech, která jím zajísfovala prezítí, tj. ? místech obzívy, kde nehrozilo nebezpecí, kde byly príhodné klímatícké podmínky apod. Lokalízace tedy byla resena zejména ? kontextu prírodních podmínek. V neolitícké dobé se rozvíjelo zemëdëlstvi a tak nejvyznamnëjsim lokalizacnim faktorem se staly podmínky pro zemëdëlstvi. S rozvojem remesla se stává vyznamnym lokalizacnim faktorem tëzba a zpracování kovú, coz vedlo ke zmenám ve vyuzití prostoru. Koncentrací remesel a s tím souvísejícího obchodu dochází ke vzníku mëst. Dalsí zmény byly dány vzníkem oboru energetika. V poi ovine 20. stoleti doslo k vyznamné zmënë zapricínéné automatizaci a informaoní revolucí, jez vedly k rústu vyznamu socíoekonomíckych aktívít nezávíslych na prírodních zdrojích; dochází ke globalized. Lokalízace je neustále se menici procčs.
Lokalízace je procčs vybëru mista pro konkrétni socíoekonomícké aktivíty. Kazdé misto dísponuje uroítymí zdrojí a kazdá hospodáfská aktívíta se vyznaöuje uröitymi potfebamí. Nejlepsí umístnëni dańé socíoekonomícké aktivíty je tam, kde jsou optímálni zdroje. Tyto zdroje i potreby se ? ease meni a proto dochází k zmënë umistëni ekonomíckych aktívít. Dochází k hledání nového umistëni uz exístujicich ekonomíckych aktívít, tj. k relokalízaci ci delokal izad, a k novému vyuzití daného prostoru, tj. k rekonverzí [28].
Lokalízaéní teorie je jednou ? nejstarsich casti regíonální védy [7]. Zásadnim tématem lokalízaoní teorie je hledání lokalizacních faktorú. Lokalizaonímí faktory jsou specífícké vlastností danych míst, které mají vlív na umísténí socíoekonomíckych aktívít. Lokalízace je jedním z nejdúlezitéjsích rozhodovacích procesú ? podníkú. V podníkohospodárské teorü nalezneme vedle terminu lokalízace také pojem "volba stanovísté" [29]. Na rozdil od regíonální vëdy, která se zaméruje na mezínárodni, regíonální a místní volbu stanovísté, se podníkohospodárská teorie dale zaméruje na otázku vnítropodníkové volby stanovísté [29].
Problematíka lokalízace je také vyznamnym a vysoce aktuálním tématem ? národním hospodárstvi Ceské republíky. V posledních 20 letech doslo k zmenám, které snízíly vyznam materíálové oríentovanych faktorú a to zmënilo (mimo jíné) vyznam základních lokalizaeních faktorú.
Hlavním cílem tohoto elánku je vymezít mozné lokalízaoni faktory malého a stredního podnikáni (SME, míkro, malé a strední firmy) vázané na lokální d? regíonální dodavatelsky a odbératelsky trh ? CR na teoretícké bází a následné tyto faktory verífíkovat empíríckym a deduktívnim testováním.
V návazností na hlavní cíl práce je stanovena hypotéza: "I prčs znacnë rúzné ureení lokalízaoních faktorú ? teorü lokalízace exístují lokalízaoni faktory malého a stredního podnikáni vázané na lokální d? regíonální dodavatelsky a odbératelsky trh ? Cr, které Ize oznaoít za uníversální, tj. takové, které zvysuji atraktivnost daného mista pro vétsínu podníkatelskych subjektú malého a stredního podnikáni'.1' Tato hypotéza byla zvolena s ohledem na tradíonost snahy vétsíny lokalizaönich teoretiku najít uníversální lokalizacní faktory.
Vychodískem pro provedeny vyzkum je konstatování, ze základni vyznam pro poznání objektívní reality má vzdy resení vzájemného vztahu empirie a teorie, ktery souvísí se zpúsobem resení smyslové a rozumové stránky procesu poznání [17], [20].
Z metodologíckého hlediska byly vyuzivány tradíone pouzívané metody ekonomického vyzkumu, zejména pozítívístícká metodologie zalozená na mínímalizací pouzití hodnotícich soudú. Popisné a komparatívní metody vyzkumné práce jsou pouzíty pro vyzkum na teoretícké bází. Pro verífikací vymezenych faktorú jsou pouzíty empíhcké a deduktívni metody testování, tj. vyuzití induktívní a deduktívní metody poznání objektívní reality [20].
V obecné rovine patri realízovany vyzkum metodologícky ke smëru aplikovany racionalísmus, kdy empirie slouzí k provérování teorie a teorie je vychodiskem empirie, tj. teorie podléhá empirické verifikaci, jejímz vysledkem je korigovaná teorie [20].
1. Teoretická vychodiska lokalizacního procesu
První lokalizacní teorie jsou zalozeny na predpokladech dokonalé konkurence, napf. von Thünenova teorie lokalizace zemédélskych cinnosti ci Weberova klasická teorie prűmyslové lokalizace.
Von Thünenova teorie lokalizace zemédélskych cinnosti je povazována za první systematicky pojatou lokalizacní teorií [13]. I kdyz je tato teorie zamérena na reseni otázek lokalizace zemédélské produkce, má obecny základ. Von Thünenúv model popisuje situaci na uzavreném regionálním trhu s jednim odbytovym centrem (trhem) na homogenní plani ? podminkách dokonalé konkurence. Hlavním faktorem lokalizace zemédélské produkce je blizkost, resp. vzdálenost, odbytového trhu a s tim souvisejici náklady na dopravu.
Alfred Weber je tvűrcem klasické teorie prűmyslové lokalizace pracujici s predpoklady dokonalé konkurence. DIe Webera je nejlepsim mistem pro lokalizaci firmy misto s nejnizsími náklady. Ve Weberovë modelu nehraje cenazádnou roli. Trzní cena neovlivńuje lokalizacní chování podnikatele, nebof je vsude stejná a jeden podnikatel ji nemúze ovlivnit (predpoklad dokonalé konkurence). Alfred Weber uvádí tri hlavní faktory lokalizace prúmyslového závodu, tj. dopravní náklady, náklady na pracovní sílu a aglomeracní efekty.
Weber i von Thünen, vycházejí ? predpokladú dokonalé konkurence, která se vyznacuje tím, ze na trhu je velky pocet firem, produkt je homogenní, kupující i prodávající mají dokonalé informace a náklady na prechod od jednoho prodávajícího k jinému jsou nulové [9]. Ackoliv dnes hodnotíme model dokonalé konkurence jako nereálny, ? dobé von Thünena a Webera tomu tak nebylo, protoze historické okolnosti byly jiné. Strukturu hospodárství tvorili malí vyrobci, kterí jako jednotlivci nemohli ovlivnit trzní cenu. Neexistovaly slozité technologie, které by vytvárely technologické monopoly. Vyrobky byly velmi jednoduché a tudíz i velmi podobné, takze byla splnéna i podmínka homogenity produkce. Na základé vyse zmínéného Weber a von Thünen, ? souladu se svou dobou, predpokládají, ze producent nema zádny vliv na poptávku (tj. nedokáze ovlivnit trzní cenu ani vyrobních faktorű, ani produktu) a tak ceny nevstupují do rozhodování podnikatele a ? lokalizacním modelu nehrají zádnou roli. Lokalizace je dána vyhradné minimalizací nákladu. V 19. století byla vyroba zalozena na vyuzití nerostnych zdrojú. To vedlo k vysokym dopravním nákladúm. Doprava navio nebyla ? porovnání s dnesní dobou prílis rozvinutá a tak byla vyznamná geografická blizkost trhu. To vedlo Webera k oznacení dopravních nákladú za hlavní lokalizacní faktor.
Von Thünenúv model aplikoval na mesta William Alonso a vytvoril tak model koncentrického usporádání mesta. Model se zabyvá otázkou, jak jsou uvnitr méstského regionu rozlozeny rúzné aktivity, a stai se vychodiskem pro dalsi modely, napr. koncept radiálního mesta, sektorovy nebo polycentricky model mesta. Tyto modely jsou oznacovány za tradicní modely vnitrní struktury mesta [12]. Na klasické lokalizacní teorie von Thünena a Webera navázal také Walter Isard v rámci "regionální védy".
Po zpochybnéní predpokladú dokonalé konkurence byla modifikována také lokalizacní teorie a zapracovány predpoklady vztahující se k moznosti ovlivnéní ceny produkce ze strany individuation prodávajících i kupujících, k neúplné informovanosti ci transakcním nákladúm.
Modifikaci, která navazuje na koncept monopolistické konkurence, provedl napríklad T Palander [2], ktery pracuje s cenou, která je determinována trzní pozicí prodávajícího a velikostí jím ovládaného trhu. Pod termínem "ovládat" si Ize predstavit vytvoreni takovych podmínek, kdy dochází k urcité mire monopolizace. Toho Ize dosáhnout nékolika zpúsoby, napríklad produkcí vyrobku, ktery neprodukuje nikdo jiny (unikátností produktu), nebo také ovládnutím urcitého prostoru, kde nejsou jiní producenti. Stoprocentní jedinecnost vyrobku je velmi zrídkavá. Podobné jako stoprocentní ovládnutí trzního prostoru. V praxi se spíse múzeme setkat se situacemi, kdy vyrobce realizuje vyhodu danou urcitou odlisností svého vyrobku ci lokalizaci blízko zákazníkúm ci dodavatelúm. Podobné jako se vyrobce snazí maximalizovat prospéch plynoucí ? rozdílnosti svého vyrobku (heterogenity produkce), kdy jeho vyrobek odpovídá vice potrebám urcité zákaznické skupiny, snazí se také maximalizovat svúj prospéch plynoucí ? prostorové blízkosti cásti zákazníkú. To vstupuje do lokalizacních úvah firem a stává se jednim ? lokalizacních faktorű.
Vpodmínkách dokonalé konkurence je snahou firmy mínímalizovat náklady na jednotku produkce. V podmínkách monopolístické konkurence je vedle snahy mínímalizovat náklady na jednotku, rozhodujici snaha o maxímalízací velikostí prodeje, coz vede také ke snaze maxímalízovat ovládany prostor.
V souladu s teorí monopolístické konkurence A. Lösch [14] urëil jako hlavní lokalizacní faktor odbytovy trh a jako vedlejsí pak zústávají minímalízace nákladú na dopravu, na prácí a mínímalízace aglomeracních nákladú. Lokalízace firmy je tak konkrétnéjí determínována na základé umisténi surovín a materiálu, poloproduktú (mensí rolí má také doprava a prímární zdroje energie). Snizeni role nákladú na dopravu souvísi se vzníkem mobilní elektrícké energie. Model A. Lösche je odrazem hospodáfstvi první polovíny 20. století, které je velmi odlisné od hospodárstvi 19. století.
Problematíce dosazení urcíté úrovné monopolizace je venován Hotellíngúv model. Hotelling se snazíl ukázat, ze i malé firmy se budou pfirozené snazit dosáhnout pozice monopolu, alespoń na urcítém území. Hotellíngúv model konkurencního boje ? sektoru sluzeb se nejcastéjí vysvëtluje na príkladu dvou prodavaóú zmrzlíny na plází [2].
Lokalizacní teorie sluzeb die svého vzniku patri spíse do oboru geografie nez oboru ekonomie (jsou zalozeny na empíríckém pozorováni a geografické analyze). Hístorícky nejvyznamnéjsí lokalizacní teorí sluzeb je teorie centrálních míst, kterou vytvoríl W. Christaller. Tato teorie vysvëtluje lokalízací sluzeb na základé velikostí sídla. Mala sidla se vétsínou specíalízuji na omezeny pocet druhú sluzeb, pro které mají nejlepsí podmínky. Obyvatelé mensich sídel pro svúj zívot potrebují podstatné vice druhú sluzeb, nez které jejích sídlo poskytuje. Uspokojenitéchto potreb se deje ? blízkych vétsích stfedíscích [11]. Chrístallerova teorie centrálních míst je aktuální i ? soucasnosti. Aplíkacne ji vyuzívají napr. T. Morí, K. Nishíkímí, T. E. Smith ? identífíkací vazeb mezí velikostí mést a lokalízací prúmyslu [18].
Jedním z nejvyznamnëjsich smërű regíonální vëdy majících svou vyznamnou lokalizacní dímenzí predstavují polarizacní teorie. Polarízacním teoríim jsou spolecné následující predpoklady [15]:
* vyrobní faktory jsou heterogenni a alespoń cástecné imobílní, tzn., ze nemohou byt dokonale substítucní a proto ani nemúze docházet k úplnému vyrovnávání cen vyrobních faktorú,
* trhy se nevyznacuji dokonalou konkurencí, ale monopoly, oligopoly a externalítamí,
* informace, predevsím o techníckych a organízacnich novinkách nejsou automatícky dostupné, ale rozsirují se ? prostoru prostrednictvím hospodárského systému.
Za zakl adatele polarízacniho prístupu je oznacován F. Perroux [23], ktery resíl otázku odvétvové polarizace. F. Perroux uvádi, ze hospodársky rúst nevzniká rovnomërnë. Exístují odvétvi hnací a hnaná. Hnací odvetví se vyznacuji vyznamnou velikostí a sílnym rústem. Odvétvi se stává hnací, pokud ? ném mohou podnikatelské subjekty realízovat interni a externí úspory. Jedná se zejména o úspory ? rozsahu. Vlív hnacího odvétvi není jen pozitivní, ale i negativní, napr. hnací odvétvi odebirá vyrobní faktory dalsím odvetvím [15]. V souvíslostí s hnacímí odvétvímí se casto zmíńuje jejích schopnost generovat poptávku (príkladem je automobílovy prúmysl).
F. Perroux urcíl jako póly rústu sílné hospodárské jednotky. Témíto silnymí hospodáfskymi jednotkami mohou byt velké firmy, holdingy apod. ? rústovych odvétvích. Charakterizuje je sílná pozice na trhu a rychly ekonomicky rúst, ktery se prenásí i na dalsí okolní spolecností (zejména subdodavatele).
Na Perrouxovu odvétvovou polarízací navazují teorie regíonální polarizace. Predstavítelí tohoto smëru jsou G. Myrdal [19] a Alfred O. Hírschman [8]. Zde je jako pól rústu jiz oznacen sílné rostoucí region ci lokalíta. Polarizacní teorí dale rozpracoval J. Boudevílle a takto rozpracovanou teorí nazval teorí rústovych center a rústovych os [2]. Polarizacní teorí dale rozvíjela francouzsko-belgícká skola polarizace (kromë J. R. Boudevílla, L E. Davín i J. Paelínck). Tato se také nazyvá francouzská skola rozvojové teorie a za centrum rústu povazuje stredísko (mesto, aglomerací), které díky poptávce po cínnostech integruje okolní území a obyvatelé. Ekonomicky rúst a rozvoj (vyjádfeny napr. jako rúst zamëstnaností a ekonomícké síly) zvysuje poptávku a ta dale zvysuje rúst centra, které ovládá stále vétsi cást hospodárského prostoru regíonu (zejména téch casti regíonu, které jsou dobre dopravné napojeny na centrum rústu). Z tëchto dobre dopravné napojenych casti príchází do centra kvalifikovaná pracovní síla a kapital uplatńujici se vcentru rústu [15].
Zájem o koncentracní procesy müzeme nalézt také u kalifornské geografické skoly, která usiluje o vysvétlení zvysujícího se poctu úzce specializovanych ekonomik nékterych regionu ? Kalifornii (kremíkové údolí, software, filmovy prűmysl a média). Zdürazńuje roli aglomeraoních efektú mezi firmami a pfitom rozlisuje obchodovatelné a neobchodovatelné vazby. Za klícové pro úspéch povazuje neobchodovatelné vazby, jez jsou pevnéjsí nez samotné obchodní, napr. subdodavatelské vazby, tj. napríklad neformální vztahy mezi firmami, resp. jejich zaméstnanci, dale mobilitu pracovních sil, nebof ta prispívá k predávání know-how, sífenítechnologickych inovací [2], [3], [16].
Nékterí ekonomové (zejména ti, ktefí mají velmi blízko k sociologo) zpochybńují predpoklady racionálního chování jednotlivcű a firem. Tj- zpochybńují, ze rozhodování ekonomického subjektu (jednotlivce a firmy) je vzdy vedeno k naplnéní cílú téchto subjektu a ze hlavním cílem téchto subjektu je maximalizovat svúj uzitek (v prípadé firem maximalizovat zisk). Dale zdürazńují, ze existují vysoké transakcní náklady, ze neexistuje plná nebo dostatecná informovanost. Vysledkem téchto úvah jsou pak inovované lokalizacní teorie, které jsou svou strukturou blízké neoklasickym, ale obsahové jsou velmi odlisné. Potvrzením jsou práce teoretikú zalozené na behaviorálních prístupech. Behaviorální prístupy respektují také vliv prostfedi, kde existuje riziko a nejistota. Do procesu lokalizace firem tak vstupují napríklad osobní preference manazerú, kterí uprednostńují mista (regiony), ? nichz mají své osobní zázemi (rodinu, pfátele, misto dobfe známé).
Metodologicky jsou behaviorální prístupy zalozeny na induktivním pristupú. Závéry se dovozují na základé zobecnéní empirickych pozorováni. Predstavitelé behaviorálního sméru lokalizacní teorie se snazí popsat lokalizacní chování podniku a potom svá pozorováni spojit s vysvétlujícími faktory, predevsim s podnikovymi charakteristikami [15].
Neoklasické lokalizaóní teorie nepocítají s nejistotou a iracionalitou. Ve skutecnosti jsou vsak podniky málokdy schopny pouzít optimalizacní propocty. Öasto je tedy nahrazují zjednodusené postupy, rutina, zkusenosti. Tyto metody jsou shrnuté do pojmu "heuristika" [15].
Heuristické jsou vzory reseni, pri kterych vedóme nejde o optimální reseni, ale je treba najít akceptovatelné reseni. Uplatnéní heuristického hlediska múze byt ekonomicky smysluplné zejména ? pfípadech, kdy optimalizacní vypocet vyzaduje vysoké náklady na informace, cas a zdroje a je tak kompenzována ztráta daná odchylkou od optima. V prípadé lokalizace jsou realizovány tyto heuristické postupy [15]:
* stupńovité lokalizacní rozhodnutí, tj. nejprve se na základé národních indikátorú zvolí zemé a následné se ? rámci této zemé voli region a ? rámci tohoto regionu lokalita;
* soustfedéní se na mimorádné dúlezité faktory, tj. ? úvahu se berou jen ty faktory, které jsou povazovány za dúlezité;
* hledání uspokojivé lokality, tj. nejprve se urei kritérium pro akceptovatelnost lokality a následné se vybere první akceptovatelná lokalita;
* minimální pozadavky na lokalizacní faktory, tj. lokalizacní faktory se nesledují komplexne, ale u kazdého lokalizacního indikátorú je stanovena minimální hodnota, kterou má misto dosáhnout a dańé misto se dale posuzuje jen za predpokladú, ze dosahuje alespoń minimální hodnoty u vsech faktorű;
* napodobování, tj. vybírá se misto, které je podobné místum, kde jsou jiné podniky úspésné.
Pro behaviorální prístup je vyznamnym tématem schopnost racionálné plánovat. O schopnosti racionálné plánovat (lokalizovat) rozhoduje zejména kvalita a kvantita informaci a schopnost je zpracovat a vyuzít.
Vyznamnym behaviorálním tématem je odlisné chování malych a strednich podniku (SME) a podniku velkych. Zatimco velké podniky stanovisté vyhledávají aktivné tak, aby odpovídala jejich cílum, je mozné lokalizacní rozhodnutí malych podniku ve velké mífe povazovat za vysledek pusobení lokálního okolí, tzn. jejich rozhodování je znacné pasivní. Podnikatelé se pfizpusobují okolí, ? némz zijí. Malé podniky tvorí vétsinou jedno stanovisté, jsou vétsinou rízeny vlastníky a mají zpravidla maly pocet zamëstnancű a nízky obrat. Drobní podnikatelé ciní lokalizacní rozhodování méne casto nez velké podniky, a to vétsinou pouze pri zakládání podniku. S tím souvisí také poznatek, ze drobní podnikatelé velmi zrídka méní svá stanovisté. Malé a strední podniky se soustfed'ují predevsim na reseni otázek kazdodenního provozu. Na uvazování o stratego dalsiho rozvoje (ve. otázek lokalizace) jim zbyvá velmi malo casu, takze se jim lokalizacní problem, i prčs jeho strategícky vyznam, casto jevi jako nevyznamny. Male a stfední podníky nemají funkcné specíalizovaná oddëleni, ani pracovniky pro systematícké zpracování a vyhodnocování informaci. Informace SME ziskávaji predevsím ze svého okoli, ? némz se odehrává také vétsína jejích ekonomíckych a socíálních vztahú. Prostorová determinovanost informacnich, socíálnich a rodinnych vazeb způsobuje "lokální nebo regíonální zakotveni" drobnych podníkatelú. Pres relativnë malou pozornost, jakou drobní podnikatelé vénují lokalizacnimu rozhodováni, má foto rozhodnutí pro jejích podnikáni zásadni vyznam, nebof je znacnë závíslé na lokálnich a regíonálních podmínkách (pracovni síla a její kvalífíkace, hustota dodavatelű a sluzeb a odbytovy trh) [12].
Z behavíorálniho paradígmatu vycházi dale napr. Wolpert, ktery vyzdvíhuje pfedevsím "mékké" faktory percepce (vnímání), rozhodováni a lokalízace [2].
K behavíorálnimu prístupu má blizko institucionalismus. Mezí instítucíonální teorie je razena napr. teorie vyrobnich okrskú vysvétlující ekonomicky rúst regíonálních ekonomík, které jsou zalozeny na spolupracujicích míkro, malych a stredních fírmách, nebo teorie ucících se regíonu. V souvislosti s lokalízací je tfeba zminít zejména prínos P Cooka, ktery analyzuje problematíku lokalízací velkych firem ? globalízujícím se svëtë [2].
Problematíka lokalizacního chování nadnárodních korporací patri mezí vyznamná ternata regíonální védy 20. století. Napr. teorie mezoekonomíky (S. Holland) se zaméruje na chování velkych firem, které tvofí 1 - 2 % celkového poctu firem, ale vytváfeji ve vyspélych státech prčs 50 % hodnoty celkové produkce (casto ? monopolni ci oligoponí pozící). Tyto firmy jsou schopny vyuzivat pro svou úspésnost lobbovací sílu, dumpingové ceny ci mozností dańovych úníkú za vyuzití "transferovych cen" [2]. Problematikou lokalizacního chování nadnárodních spolecností se dale neprimo zabyvá napr. teorie vyrobnich cyklú (R. Vernon), ? ni vycházející teorie získovych cyklú (A. Markusen) nebo napr. teorie územnich déleb práce (D. Massey). Vyznamny prínos pro teorí lokalízace aktívít nadnárodních spolecností prínási nova ekonomická geografie (napr. P Krugman). V rámci problematíky lokalízace ekonomíckych aktívít nadnárodních korporací je casto resena problematíka dúsledkú prítomností velkych investorú ? regíonu. Jsou zmíńovány zejména pozitivní efekty, napríklad prínos novych technologí, vytvorení poptávky, otevreni novych trhu [27], [4]. Prítomnost velkych firem tak ovlivńuje lokalízací malych firem [5].
Samostatnou kategorü ? problematíce lokalízace tvorí klastry. V klastrech mají firmy lehcí prístup prí hledání obchodních partnerú, financí, pracovníkú a lokalízací ? klastru se zvysuje renomé firmy. Firmy se snazi lokalízovat ? urcítych oblastech, kde vzájemné spolupracují a to jím umozńuje získat urcíté vyhody pred konkurencí [25], [24], [6], [21]. A. Marshall urcíl tri koncentracní mechanísmy (aglomeracní efekty), jejíchz prostrednictvím se zvysuje vykonnost podníkú [1]:
* geografická koncentrace (klastr) podporuje dostupnost speciálnich vstupú (napr. specíalízované stroje a zafízení), coz pozitivné púsobi v obou smërech vyrobniho procesu, tj. jak smérem k dodavatelűm, tak smërem k odbératelúm,
* prí geografícké koncentrací vzníká vétsí trh práce, ktery umozńuje vétsi specialized pracovni si'ly. Firmy mají moznost získat pracovniky specíálné die svych potreb a nemusejí se spoléhat na pracovniky, kteri mají pouze príbuznou kvalifikaci,
* také prenos poznatkú se zíntenzívńuje ? souvislosti se zvysujici se geografíckou koncentrací.
Tyto mechanísmy vysvétluji, proc firmy mohou lokalízací ? klastru zvysít svou produktivítu. Zvlásté vyznam vëtsiho trhu práce byl pozdéjí potvrzen ? empiríckych vyzkumech [1].
Aglomeracní efekty jsou castym predmëtem vyzkumu lokalízace prímych zahranicních investie, od lokalízací japonského automobilového prúmysIu az po urceni lokalízacnich faktorú prímych zahranicních investie ve formé laboratori pro vyzkum a vyvoj ? oblastí farmacie a elektrotechnického prúmyslu. Aglomeracní efekty se vsak mohou znacnë odlísovat die rúznych oboru [22], [10].
Kromë faktorú púsobících smérem ke koncentrací, púsobi také faktory smërem k dekoncentrací. Fujíta uvádí tri koncentracní faktory, kterymi jsou dodavatelsko-odbëratelské vazby, silny trh, dífuse znalostí, a dva faktory dekoncentracní, tj. imobilita faktorú a koncentracní náklady, napr. slozítéjsi koordínace [22]. Dekoncentracní procesy jsou podpofeny moznostmi, které poskytují informaení a komuníkacní technologie. Na základé tohoto faktu je zpochybńován vyznam klastru. Prí maximaini mire zpochybnéní vyznamu klastrű se uvádí, ze klastry nemaji nie spoleoného s geografickou blízkostí, resp. prostorovymi vazbami, aie s tim, ze aktéfi v dańé lokalitë mají spoleoné kódy, projekty, jazyk a podobné vnímání svëta [26].
2. Vymezeni moznych vyznamnych lokalizacních faktorű na teoretické bázi
Základem vsech lokalizacních teorií je hledání faktorű lokalizace. Lokalizace je pod vlivem ne jednoho, aie mnoha faktorű. Faktory nejsou stale, neustále vznikají nové faktory a jiné zanikají. Lokalizacní faktory Ize délit do nékolika druhú. B. Grabow, D. Henckel a D. Hollbach-Grömig je eleni na tvrdé (méritelné) a mékké (neméritelné, podstaty psychologické nebo sociologické). Tato klasifikace navazuje na starsi cieńen í na ekonomické (objektivní) a neekonomické (subjektivní). Podle H. A. Stafforda se investofi die prvních rozhodují pri vybéru regionu (sledují hlavné maximalizaci prodeje) a podle téch druhych voli misto s ohledem na minimalizaci nákladú [28].
Na teoretickém základu Ize identifikovat následující mozné vyznamné lokalizaoní faktory malého a stfedního podnikání vázané na lokální ci regionální dodavatelsky a odbératelsky trh v OR:
* geografická (dopravní) blizkost odbytového trhu,
* geografická blizkost (vzdálenost) konkurence,
* geografická blizkost dodavatelű,
* dostupnost komplementárních sluzeb,
* hospodársky rűst regionu,
* moznost získat exkluzivní postavení na daném trhu,
* moznost spolupráce s konkurencí a získávání informaci od konkurence,
* kopírování konkurence.
Vyznam téchto faktorű je dale verifikován empirickym setrením.
3. Lokalizacní faktory malého a stfedního podnikání vázané na lokální ci regionální dodavatelsky a odbératelsky trh v CR
Jako základ empirického setreni byla zvolena metoda dotazníkového setreni. Dotazníkové setreni bylo rozdéleno do péti fází, tj. príprava návrhu dotazníku, testování dotazníku ve firmách Osicka, s.r.o. (vinarská spolecnost), Sting, s.r.o. (stavební spolecnost) a Bottling, s.r.o. (velkoobchod se strojním zarízením), úprava dotazníku, vlastní dotazníkové setreni, vyhodnocení.
Pro zajisténí alespoń dostatecné vypovídací schopnosti bylo treba získat nékolik stovek dotazníku se strukturou odpovídající strukture firem SME ? ekonomice CR. Na základé získanych kontaktních údajú ? Registru ekonomickych subjektu (OSÚ) bylo hromadné elektronicky osloveno cea. 10 tis. subjektu. Pro vyzkum pouzitelné (tj. ? vétsí cásti vyplnéné) dotazníky zaslalo celkem 283 firem SME. Návratnost dotazníku tak cinila 2,83 %.
Empirické setreni bylo provádéno ? období od 1. cervence 2007 do 30. prosince 2008. Velikostní strukture participujících firem je následující: Prevazovaly malé firmy s 10 az 49 zaméstnanci (59,4 %), dale strední firmy s 50 az 249 zaméstnanci (23,0 %), mikrofirmy s 1 az 9 zaméstnanci (17,7 %). Sektorová strukture dotazovanych firem, které vyplnily dotaznik, rámcové odpovídá strukture národního hospodárství OR (viz napríklad sektorové statistiky zaméstnanosti OSÚ). 4,6 % firem pusobí ? primárním sektoru, 44,5 % ? sekundárním a 32,5 % vterciárním sektoru. 18,4 % firem informaci o sektorové strukture odmítlo sdélit. Tento vysoky podíl si Ize vysvétlit castou situaci, kdy firma podniká ve dvou ci dokonce trech sektorech najednou, popr. je její sektorové zaclenéní hraniení, a respondent tak není schopen firmu zaradit.
Dotaznik se skládá ? celkem 17 samostatnych otázek, ? nich 8 se vztahovalo k lokalizacním faktorűm vázanym na lokální ci regionální dodavatelsky a odbératelsky trh. Respondent! vybírali ? uzavfeného poctu odpovédí. V odpovédích firem byla vzdy resena otázka lokalizace mimo stávající areál. Nejednalo se tedy o volbu stanovisté, ale lokalizaci ? uzsím pojetí regionálnich ved (viz teoretická vychodiska). Respondenty byli nejeastéji Feditele, jednatelé a vlastnici firem. Vyjimeoné se jednalo o jiného povéreného pracovníka.
3.1 Geografická (dopravní) blizkost odbytového trhu
Geografickou (dopravní) blizkost odbytového trhu oznacilo jako vyznamny lokalizacní faktor 41,3 % respondents Za malo vyznamny ci nevyznamny jej oznacílo 54,7 % respondentű. 3,9 % respondentű tuto cast dotazníku nevyplnílo. Tento faktor je vyznamny zejména ? tercíárním sektoru. Za vyznamny jej oznacílo 54,3 % respondentű ? tohoto sektoru. Jednoznacnë Ize tak identífíkovat vyssi vyznam vazby firem ? tercíárním na poptávku ? daném regíonu. V celkovém pohledu nelze rozhodné brát tento faktor za uníversální. Tímto se projevuje globalízace ekonomíky. Ve stale se globalízujici ekonomíce má geografická blízkost trhu stále mensí vyznam. Vyrazné rozdíly die velíkostních kategorií nelze ? provedenych analyz identífíkovat. Vyraznéjsí rozdíl by byl identifikován az po prifazení kategorie velkych (nadnárodních) spolecností, u kterych je vzhledem k internacionalízací jejích odbëratelű vyznam tohoto faktorú podstatné nizsí. Vyjímku by mohly tvorít snad jen firmy terciálního sektoru, které jsou orientovány na národní (popr. regíonální) trh.
[TABLE 1 OMITTED]
3.2 Geografická blízkost (vzdálenost) konkurence
Tradícní i moderni lokalizacní teorie casto pracují s geografíckou blizkosti konkurence. Provedené emprické setrení uníversálnost tohoto faktorú nepotvrdilo. Z dotazovanych SME firem jej oznacílo za vyznamny jen 18,7 % respondentű. V terciálni sektoru jej oznacílo za vyznamny 28,3 %. Potvrzuje se tak vyssi vazba tohoto sektoru na regíonální trh, kterou potvrdíl i vyssi vyznam geografické (dopravní) blizkosti odbytového trhu. Vyznam tohoto faktorú také klesá s velikostí firem, tento faktor je vyznamny pro 26,0 % míkrofírem, 19,6% malych firem a 10,8% stredních firem. Lze tak fící, ze mensí spolecností vice vnímají vyznam geografické vzdáleností konkurence.
[TABLE 2 OMITTED]
3.3 Geografická blízkost dodavatelú
Empírické setrení nepotvrdilo uníversální roli ani geografické blizkosti dodavatelú ? procesu lokalizacního rozhodováni SME firem. Celkové jej oznacílo za vyznamny pouze 23,7 % responentű. Vyraznë nízsi vyznam geografické blizkosti dodavatelú Ize identífíkovat ? prímárním sektoru 7,7%. To Ize zduvodnít nizsím vyznamem vazeb firem ? prímárním sektoru na své dodavatele. Tyto firmy vyuzivaji prímárních zdrojú a tak ani nejsou prílís vázané na své dodavatele. To se projevuje nejen ? lokalizacnim rozhodováni, ale ? celém strategíckém rozhodováni firem. Vyrazné vyssi vyznam Ize identífíkovat u stredních firem. To Ize vysvetlít rostoucím podilem subdodávek ? závislosti na rostoucí velikostí firmy.
[TABLE 3 OMITTED]
3.4 Dostupnost komplementárních sluzeb
Pro cínnost firem je prospésná, kromë prítomností základních vyrobnich faktorú, také blízká prítomnost podpúrnych sluzeb, napr. sluzby fínancních instítucí, skol, kulturních zafízení a obchodních center. Za vyznamny faktor ? lokalizacnim procesu je oznacílo 41,3 % respondentű, ? toho 9,5 % uvedlo, ze je to dúlezíté pro zívot zamëstnancű (a tím i firmy) a 31,8 % to povazuje za potfebné pro chod firmy. Vyznamné rozdíly mezi velikostnímí skupinami nelze identífíkovat. Rúzny vyznam tohoto faktorú Ize urcít die sektorové struktury. V prímárním sektoru oznacílo tento faktor za vyznamny 23,1 %, ? sekundárním sektoru 38,1 % a ? terciálním sektoru 52,2%. Opét se tak potvrzuje nejnízsi vazba na regíonální a lokální trh prímárního sektoru a naopak tato vazba je nejvyssi vtercíálnim sektoru.
[TABLE 4 OMITTED]
3.5 Hospodársky rúst regionu
Vyznam hospodárského rústu regíonu jako lokalizacního faktorú Ize identífíkovat ? teoretícké bází polarizace ekonomického rústu. V rámcí provedeného empírického setrení identífíkovalo tento faktor jako vyznamny 35,7 % respondentű. Je zde mozno vysledovat vyznamné rozdíly die sektorového pohledu. V prímárním sektoru tento faktor oznacílo za vyznamny pouze 15,4 %, ? sekundárnim sektoru je to jiz 30,2 % a ? tercíálním sektoru to je 50,0%. U tohoto faktorú Ize urcit také vyznamné rozdíly die velíkostni kategorie firem. Produkci primárního a sekundárního sektoru, která má materíální Charakter, Ize oznacít za mobílnéjsi. Za dúlezíty oznacílo tento faktor 46,0 % míkrofírem, 35,1 % malych firem a 29,2 % stredních firem. Tento faktor tak dosahuje nízsího vyznamu pro stredni firmy, které jsou podstatné vice zapojeny do vazeb mimo regíonální ci lokální trh. Vyznam tohoto faktorú potvrzuje také regíonální analyza CR. Investicné atraktívní regíony se vyznacují pfítomností ci geografíckou blizkosti vyznamného rűstového centra (napr. Plzeńsky, Stredocesky, Jíhomoravsky ci Královéhradecky kraj).
[TABLE 5 OMITTED]
3.6 Moznost získat exkluzivní postavení na daném trhu
Snahu o vybudování lokálního ci regionálního monopolu, tj. získáni exklusívního postavení na daném trhu, príznává pouze 10,6 % respondentű. V zádné ze sledovanych kategorí nedosáhl tento faktor vyznamné hodnoty. V prímárním sektoru jej za vyznamny oznacílo pouze 7,7 %, ? sekundárním sektoru 9,2 % a ? tercíálním sektoru 16,3%. Za vyznamny faktor jej oznacílo 16,0 % míkrofírem, 12,5 % malych firem a pouze 1,5 % stredních firem. Opét se tak potvrdilo, ze vyznam postavení na regíonálním ci lokálním trhu klesá primo úmerné s velikostí firmy a ze nejvyssi vazby na regíonální ci lokální trh dosahují firmy vtercíálnim sektoru.
[TABLE 6 OMITTED]
3.7 Moznost spolupráce s konkurencí a získáni informaci od konkurence
Na základé instítucíonalístíckého paradígmatu byl testován, jako lokalizacní faktor, vyznam mozné spolupráce a mozností získáni informaci od konkurence. Tento faktor Ize identífíkovat jako malo vyznamny. Celkové jej urcilo za vyznamny pouze 12,4 % respondentű, ? toho 7,8 % respondentű s ohledem na mozností získáni informaci o cinnosti konkurence, a 4,6 % s ohledem na moznou spoluprácí s konkurencí. DIe sektorové struktury nelze vysledovat vyznamné rozdíly. Vyznam tohoto faktorú mírné klesá s rostoucí velikostí firem. Za vyznamny faktor jej oznacílo 16,0% míkrofírem (8,0 % ? hlediska moznosti získání informaci od konkurence a 8,0 % ? hlediska moznosti spolupráce s konkurenci), 11,9 % malych firem (8,9 % a 3,0 %), 10,8 % strednich firem (4,6 % a 6,2 %). Vysoky potencial spolupráce a ziskávání informaci o konkurence se tak nepotvrdil. To do urcité miry snizuje také potencial tvorby klastrů na základé poptávky nemotivované verejnym sektorem.
[TABLE 7 OMITTED]
3.8 Kopírování konkurence
Z heuristickych metod integrovanych do institucionálních pristupú vychází sledování problematiky kopírování konkurence (resp. oborové príbuznych firem, které nejsou ani dodavateli ani odbérateli), které má svűj základ ? adaptibilni'm chování ekonomickych subjektu a ve snaze snizovat míru rizika öi nejistotu. Jako vyznamny oznaóilo tento faktor celkem 23,0 % respondentű. V primárním sektoru dosáhl tento podíl hodnoty dokonce 30,8%. Sekundármí sektor a terciálni sektor se blizily celkové hodnoté. Vyssí vyznam tohoto faktoru Ize také identifikovat u strednich firem (32,3 % responentű). Vyznam tohoto faktoru uzee souvisí s dalsím image lokality, resp. regionu. Vyznam kopírování konkurence Ize zdűvodnit vysokou mírou intuitivnosti lokalizacního procesu. Podnikatelsky subjekt se tímto zpúsobem snazí snizovat riziko a nejistotu plynoucí ? nedostatku informaci tykajících se budouenosti, napf. poptávkovych ci nákladovych funkeí ? regionu Oi lokal ité.
[TABLE 8 OMITTED]
Závér
Za první vyznamny milník vyzkumu problematiky lokalizace ? teoretickém pojetí je mozno oznacit vytvoreni prvních lokalizacních teorií zalozenych na pfedpokladech dokonalé konkurence, na které navazuje cela rada pozdéjsich lokalizacních teorií.
Po zpochybnéní predpokladú dokonalé konkurence byla modifikována také lokalizacní teorie. Problematice dosazení urcité úrovné monopolizace je vénován napf. Hotellingűv model.
Zteoretického sméru lokalizace sluzeb je treba zmínit zejména klasickou teórii centrálních míst W. Christallera.
Z francouzského prostfedi vychází polarizacní teorie, která má siine vazby na problematiku klastrů (je pouzivána k jejich identifikaci).
Specificky smér predstavuji behaviorální a institucionální prístupy zpochybńují napr. nékteré predpoklady racionálního chování jednotlivcű a firem.
Základem vsech lokalizacních teorií je hledání faktorű lokalizace. Faktory lokalizace jsou specifické vlastnosti danych míst, které mají vliv na umísténí socioekonomickych aktivit. Jedná se o problematiku, která je vysoce aktuální i ? soucasném národním hospodárství Oeské republiky pri snizujícím se vyznamu materiálové orientovanych faktorű.
Na základé empirického vyzkumu Ize provést následujicí kategorizaci faktorű SME vázanych na lokální ci regionální dodavatelsky ci odbératelsky trh ÓR die vyznamnosti ? lokalizacním procesu.
První kategorii tvofí faktory, jejichz vyznam pro SME je nezpochybnitelny napríc sektorovou a velikostní strukturou. Do této kategorie patri ze sledovanych faktorű pouze geografická (dopravní) blizkost odbytového trhu.
Protipólem této kategorie jsou faktory, které nejsou vyznamné ani ? jedné ? velikostních nebo sektorovych kategorii. Do této (druhé) kategorie patri moznost získat exklusivní postavení na daném trhu a moznost spolupráce s konkurenci a získání informaci od konkurence.
Tfeti kategorii tvori faktory, které jsou vyznamné v nékteré ze sledovanych sektorovych ci velikostních kategoriích. Sem patri geografická blizkost (vzdálenost) konkurence (její vyznam Ize identifikovat vterciárním sektoru a u velikostní kategorie mikrofirmy), geografická blizkost dodavatelű (faktor vyznamny pro strední firmy), dostupnost komplementárních sluzeb (vyznamná pro vsechny velikostni kategoríe a ? sekundárnim a tercíárním sektoru), hospodársky rust regíonu (vyznamny pro vsechny velikostni kategoríe a ? sekundárnim a tercíárním sektoru), kopírování konkurence (vyznamné ? prímárním sektoru a ? kategorü stredních firem).
Stanovená hypotéza urcujicí existencí uníversálních lokalízacních faktorú vázanych na lokální ci regíonální dodavatelsky a odbératelsky trh ? CR definovaná "I prčs znacnë rűzné urcení lokalízacních faktorú ? teorü lokalízace exístují lokalizacní faktory malého a stredního podnikáni vázané na lokální ci regíonální dodavatelsky a odbératelsky trh ? Cr, které Ize oznacít za uníversální, tj. takové, které zvysují atraktívnost daného mista pro vétsínu podníkatelskych subjektú malého a stredního podnikáni." byla na základé provedeného testováni s nízkou nejistotou vyvrácena. Napríc sektory a velíkostnímí kategoríemí je vyznamny pouze faktor geografická (dopravní) blízkost odbytového trhu. Tento faktor vsak ? zádném prípade nelze oznacít za uníversální.
Vysledky fakticky determinují mozností dalsího vyzkumu lokalízacních faktorú. Jako logícké pokracování vyzkumu Ize identífíkovat hledání specífickych lokalízacních faktorú die jednolítych oború ekonomíky.
Literatura
[1] BALDWIN, J. R., BECKSTEAD, D., BROWN, W. M., RIGBY, D. L. Agglomeration and the Geography of Localization Economies in Canada. Regional Studies. 2008. roc. 42, s. 117 - 132. ISSN 1360-0591.
[2] BLAZEK, J. Teorie regionálního rozvoje. In: Wokoun, R. a kol.: Regíonální rozvoj, vychodíska regionálního rozvoje, regíonální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde Praha, 2008. s. 220 - 281. ISBN 978-80-7201-699-0.
[3] BUCEK, M. a kol. Regionálny rozvoj - novsie teoretícké koncepcie. Bratislava: Ekonomická uníverzíta ? Bratíslave. 2006. ISBN 80-225-2151-5.
[4] DAMBORSKY, M., RÍHOVÁ, G., Primé zahranicní investíce ? CR. Regíonální studia. 2008. roc. 2, c. 1, s. 22 - 28. ISSN 1803-1471.
[5] DURANTON, G., OVERMAN, H. G. Exploring the deataíled location patterns of U.K. manufacturing industries using mícrogeographíc data. Journal of Regional Science. 2008, roc. 48, c. 1, s. 213 - 243. ISSN 0022-4146.
[6] GROTE, M. H., TAEUBE, A. F. Offshoring the financial services industry: implications for the evolution of Indian IT clusters. Environment and Planning. 2006, roc. 38, s. 1287 - 1305. ISSN 0308-518X.
[7] GUIMARAES, P., FIGUEIREDO, O., WOODWARD, D. Industrial location modeling: Extending the random utility framework. Journal of Regional Science. 2004, roc. 44, c. 1, s. 1 - 20. ISSN 0022-4146.
[8] HIRSCHMAN, O. A. The Strategy of Economic Development. New Haven: Yale University Press. 1958. ISBN 0300001177.
[9] HOLMAN, R. a kol. Dëjiny ekonomického mysleni. Praha: C. H. Beck, 2001. ISBN 80-7179631 -X.
[10] HUDEC, O. a kol. Podoby regionálneho a miestneho rozvoja. Kosíce: Ekonomická fakulta Technické university. 2009. ISBN 978-80-5530117-4.
[11] IVANICKA, K. Základy teorie a metodologie socioekonomickej geografie, Bratislava: Státni pedagogícké nakladatelství. 1983.
[12] JEZEK, J. Prostorová a regíonální ekonomika. Plzeń: Vydavatelství Západoceské uníverzity. 1998. ISBN 80-7082-483-2.
[13] KUCIŃSKI, K. Geografía ekonomiczna, zarys teoretyczny. Varsava: Szkola Glówna Handlowa w Warszawíe, 2004.
[14] LÖSCH, A. The Economics of Location. New Haven: Yale University Press, 1954. ISBN 0300007272.
[15] MAIER, G., TÖDTLING, F. Regionálna a urbanistická ekonomika, Bratislava: ELITA, 1997. ISBN 8080440441.
[16] MALINOVSKY, J. Inovacni politika, politika vyzkumu a vyvoje a jejích regíonální aspekty ? ÖR Regíonální studia. 2007. roc. 1, c. 1, s. 28 - 36 ISSN 1803-1471.
[17] MERVART, J. Základy metodologie vëdy: apli kace na ekonomícké vëdy. Praha: Svoboda, 1977.
[18] MORI, T., NISHIKIMI, K., SMITH, E. T. The Number-Average Size Rule: A New Empirical Re lationshíp Between Industrial Location and City Size. Journal of Regional Science. 2008, roc. 48, c. 1, s. 165 - 211. ISSN 0022-4146.
[19] MYRDAL, G. Economic theory and under-developed regions. London: Duckworth, 1957.
[20] OCHRANA, F. Metodologie vëdy: úvod do problému. Praha: Karolínum, 2009. ISBN 97880-246-1609-4.
[21] PAVELK0VÁ, D. Klastry jako nástroj zvysení konkurenceschopnosti firem. E+M Ekonomie a Management, 2008, roe. 11, c. 3, s 62 - 71. ISSN 1212-3609.
[22] PELEGRÍN, A, BOLANCÉ, C. Regional Foreign Direct Investment in Manufacturing, Do Agglomeraton Economies Matter? Regional Studies. 2008, e. 4, s. 505 - 522. ISSN 1360-0591.
[23] PERROUX, F. Note sur la notion de pôle de croissance. Paris: Economie Appliquée, c. 8. 1955, s. 307-320. ISSN 0013-0494.
[24] PHELPS, N. A. Cluster of Capture? Manufacturing Foreign Direct Investment, External Economies and Agglomeration. Regional Studies. 2008, roc. 42. s. 457 - 473. ISSN 1360-0591.
[25] RYCHEN, F., ZIMMERMANN, J. Clusters in the Global Knowledge-based Economy: Knowledge Gatekeepers and Temporary Proximity. Regional Studies. 2008, roc. 42, s. 767 - 776. ISSN 1360-0591.
[26] TORRE, A. On the Role Played by Temporary Geographical Proximity in Knowledge Transmission. Regional Studies. 2008, roc. 42, c. 6, s. 869 -889. ISSN 1360-0591.
[27] VELOSO, F M. Understanding Local Content Decisions: Economic Analysis and Application to the Automotive Industry, Journal of Regional Science. 2006, roc. 46, c. 4, s. 747-772. ISSN 0022-4146.
[28] WIELOŃSKI, A. Lokalizacja dzialalnosd gospodarczej: teoretyczne podstawy. Varsava: Uniwersytet Warszawski, 2004. ISBN 83-8950245-3.
[29] WÖHE, G. Úvod do podnikového hospodárství. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1995. ISBN 80-7179-014-1.
Author affiliation:
Ing. Milan Damborsky
Univerzita Tomase Bati ve Zlinë
Fakulta managementu a ekonomiky
Ústav regionálního rozvoje, verejné správy a prava
damborsky@fame.utb.cz
prof. RNDr. René Wokoun, CSc.
Univerzita Tomase Bati ve Zlinë
Fakulta managementu a ekonomiky
Ústav regionálního rozvoje, verejné správy a prava
wokoun@fame.utb.cz
Doruceno redakci: 8. 1. 2010
Recenzováno: 18. 2. 2010; 28. 2. 2010
Schváleno k publikování: 12. 4. 2010